V této části uvádíme zejména naše postřehy a zjištění k obecné historii Krkonoš a Podkrkonoší. Jejich zaměření je především rodopisné.
Na nábřeží Marie Kubátové, dříve v Labské ulici, poněkud stranou ruchu hlavní vrchlabské ulice, stojí Dům se sedmi štíty. Společně se zámkem, starou radnicí a třemi štítovými domy na náměstí Míru se řadí mezi nejstarší stavby ve Vrchlabí. Dnes v domě funguje kavárna "7 štítů", přičemž je možné navštívit i malé muzeum v podkroví domu.
An der Marie-Kubátová-Uferpromenade, ehemals in der Elbestraße (Labská ulice), etwas abseits des Trubels der Hauptstraße von Hohenelbe, steht das Haus mit den sieben Giebeln. Zusammen mit dem Schloss, dem alten Rathaus und den drei Giebelhäusern am Friedens-Platz (náměstí Míru) zählt es zu den ältesten Gebäuden in Hohenelbe. Heute befindet sich in...
V dubnu 2026 vydalo nakladatelství Žaket knihu "Bönischovy Boudy – vzpomínky – příběhy – historie" autorů Martina Skalického a Karoliny Bokové. Do knihy jsme přispěli příspěvkem "První boudaři na Bönischových Boudách". Bližší informace získáte v lánovském informačním centru.
Im April 2026 veröffentlichte der Žaket-Verlag das Buch "Bönischovy Boudy – vzpomínky – příběhy – historie" ("Bönischbauden – Erinnerungen – Geschichten – Geschichte") von Martin Skalický und Karolina Boková. Wir haben mit dem Artikel "Die ersten Baudenleute in der Bönischbauden" zu diesem Buch beigetragen. Weitere Informationen erhalten Sie...
V tomto příspěvku se věnuji počátkům osídlení oblasti Klínových Bud. V příspěvku jako obvykle používám číslování domů platné v letech 1770-1805 a mapu Cajetana Möllera a Jacobina Hauptmana z roku 1780, ve které jsem zvýraznil čísla popisná. Budu-li odkazovat na mapu z roku 1842, pak se bude jednat o mapu tzv. Stabilního katastru [1].
In diesem Artikel möchte ich auf die Anfänge der Besiedlung des Gebietes von Keilbauden eingehen. Wie üblich verwende ich die in den Jahren 1770-1805 gültige Hausnummerierung und die Karte von Cajetan Möller und Jacobin Hauptman aus dem Jahr 1780, in der ich die beschreibenden Hausnummern hervorgehoben habe. Wenn ich mich auf die Karte aus dem Jahr...
Enkláva Friesových bud (Frießbauden) se nachází necelý kilometr od bývalé Slezské stezky, severně od Předních Rennerovek a západně od Zadních Rennerovek. Na aktuální mapě najdeme např. také Starou Friesovu cestu, Novou Friesovu cestu a Friesovu strouhu. Světlý vrch (1316 m n.m.), na jehož úbočí se lokalita nachází, má německý název Friessberg, tedy...
Die Enklave Frießbauden liegt weniger als einen Kilometer vom ehemaligen Schlesischen Steig entfernt, nördlich von Vordere Rennerbauden und westlich von Hintere Rennerbauden. Auf der aktuellen Landkarte finden wir zum Beispiel auch den Alten Friesenweg, den Neuen Friesenweg und den Friesengraben in diesem Ort. Der Berg, an dessen Hängen sich der...
V článku věnovanému Vrchlabí v 1. polovině 16. století jsme zmínili mnoho jmen nejstarších známých poddaných na vrchlabském panství. Nejstarší pramenné zmínky hovoří přímo ve Vrchlabí o rychtáři Matoušovi a úředníku Davidu Černém (zmíněni v roce 1489), Troskovci a Kvačalovi (1502), později jsou připomínáni Prokl, krčmář Šimon, jeho bratr Jiřík,...
In dem Artikel über Hohenelbe in der ersten Hälfte des 16. Jahrhunderts haben wir viele Namen der ältesten bekannten Untertanen in der Herrschaft Hohenelbe erwähnt. Die frühesten Quellenangaben sprechen direkt in Hohenelbe über den Richter Matouš und den herrschaftlichen Beamten David Černý (erwähnt im Jahre 1489), Troskovec und Kvačala (1502),...
V tomto článku se věnujeme historii městečka Vrchlabí v první polovině 16. století, a to převážně z pohledu občanské genealogie. V textu nejprve stručně shrnujeme nejdůležitější a všeobecně známé historické události, které se ve sledovaném období na vrchlabském panství staly. Následně se podrobněji věnujeme pramenům, ze kterých lze informace v...
In diesem Beitrag besprechen wir die Geschichte der Stadt Hohenelbe in der ersten Hälfte des 16. Jahrhunderts, hauptsächlich aus der Perspektive der Zivilgenealogie. Im Beitrag fassen wir zunächst kurz die wichtigsten und allgemein bekannten historischen Ereignisse zusammen, die sich im Betrachtungszeitraum auf der Herrschaft Hohenelbe zugetragen...
V dalším příspěvku věnovaném "prvním boudařům" se zaměřím na lokalitu, které se přibližně od poloviny 18. století říká Lahrovy Boudy. Leží na cestě z Vrchlabí na Luční boudu, tedy na bývalé Slezské stezce. V současnosti tudy vede červená turistická trasa a naučná stezka "Slezská stezka". Části cesty od Hříběcích Bud po Lahrovy Boudy se nyní říká...
Im Beitrag, der den "ersten Baude-Leute" gewidmet ist, werde ich mich auf den Ort konzentrieren, der seit etwa Mitte des 18. Jahrhunderts als Lahrbauden bezeichnet wird. Sie liegen an dem Weg von Hohenelbe nach Wiesenbaude, also am ehemaligen Schlesischen Steig. Derzeit führen hier die rote Touristenroute und der Naturlehrpfad "Schlesischer Steig"...
Zde uvádíme řád vrchlabské městské rady, vydaný a zveřejněný na příkaz majitele panství v roce 1539. Jde o vůbec první známou regulační normu (řád, nařízení, instrukci) na vrchlabském panství a pravděpodobně také v celých Krkonoších. Český překlad připravujeme.
Hier präsentieren wir die Ordnung des Stadtrates von Hohenelbe, die auf Befehl des Herrschaftsbesitzers im Jahr 1539 erlassen und veröffentlicht wurde. Es handelt sich um die erste bekannte Regulierungsnorm (Ordnung, Instruktion) in der Herrschaft Hohenelbe und wahrscheinlich auch im ganzen Riesengebirge .
Zde uvádíme další původní historický text, který ilustruje někdejší poměry na vrchlabském panství. Jde o znění přísah představitelů města Vrchlabí a nařízení rady města z roku 1541, které jsou zapsány v první vrchlabské městské knize. Český překlad připravujeme.
Hier präsentieren wir einen weiteren originalen historischen Text, der die früheren Zustände auf der Herrschaft Hohenelbe veranschaulicht. Es handelt sich um den Wortlaut der Eide der Vertreter der Stadt Hohenelbe und der Verordnung des Stadtrates aus dem Jahr 1541, die im ersten Stadtbuch von Hohenelbe verzeichnet sind.
V roce 1563 byla na pokyn majitele někdejšího panství Kolštejn ("Goldenstein"), Václava ze Zvole, založena v podhůří Jeseníků obec Elba ("Elbe"). Používaly se i názvy Malá Elba ("Klein Elbe") a Vysoká Elba ("Hohe Elbe"). Později patřila osada pod obec Nové Losiny ("Neu Ullersdorf") a od roku 1976 je místní částí obce Jindřichov ("Heinrichsthal")....
Im Jahr 1563 wurde auf Anweisung des Besitzers der ehemaligen Herrschaft Goldenstein ("Kolštejn"), Václav von Zvole, das Dorf Elbe ("Elba") am Fuße des Jeseníky-Gebirges gegründet. Es wurden auch die Namen Kleine Elbe ("Malá Elba") und Hohe Elbe ("Vysoká Elba") verwendet. Später gehörte die Siedlung zur Gemeinde Neu Ullersdorf ("Nové Losiny") und...
Druhý příspěvek k historii černodolských bud je věnován nejstaršímu osídlení Liščí louky. Tato louka leží na jihovýchodním svahu 1363 metrů vysoké Liščí hory ("Fuchsberg", "Fuchshübel", "Fuxhübel"), na někdejších hranicích mezi vrchlabským a maršovským panstvím. Větší část louky patřila a stále patří do katastru obce Černý Důl [1], nicméně v...
Der zweite Beitrag zur Geschichte der Schwarzenthaler Bauden ist der ältesten Besiedlung von Fuchswiese gewidmet. Diese Wiese befindet sich am südöstlichen Hang des 1363 Meter hohen Fuchsberges ("Fuchshübel", "Fuxhübel", tsch. "Liščí hora"), an der ehemaligen Grenze zwischen den Herrschaften Hohenelbe und Marschendorf. Der größere Teil der Wiese...
V tomto příspěvku předkládám čtenáři několik tipů, jak při genealogickém výzkumu využít pozemkové či trhové knihy ke zjištění přesné adresy, kde jeho předci bydleli. Věnuji se především období před rokem 1770, kdy se ještě nepoužívala čísla popisná.
In diesem Beitrag gebe ich einige Tipps, mit welcher Methode anhand von Grund- oder Schöppenbüchern herausgefunden werden kann, wo genau unsere Vorfahren gelebt haben. Ich widme mich dem Zeitraum vor dem Jahr 1770, als noch keine Hausnummern in Gebrauch waren.
- Příspěvek k její historii -
Ein Beitrag zu ihrer Geschichte
Lučiny (německy "Bohnwiesen", "Bodenwiesen", "Bonwiesen", "Buhnwiesen", atp.) jsou horská louka v nadmořské výšce 1100 m n.m., ležící mezi Černou horou a Liščí horou. V tomto příspěvku se autor pokouší zachytit počátky osídlení této horské enklávy.
Die Bohnwiesen (auch "Bodenwiesen", "Bonwiesen", "Buhnwiesen", usw.) sind Bergwiesen auf einer Höhe von 1100 m über dem Meeresspiegel, die zwischen dem Schwarzenberg und dem Fuchsberg liegen. Im vorliegenden Beitrag versucht der Autor, die frühe Besiedlung diese Bergenklave zu erfassen.
Nová Ves na vrchlabském panství byla podhorská obec ležící v údolí mezi Černou horou a Špičákem. Od roku 1902 je tato vesnička součástí městysu Černý Důl. Nová Ves a Černý Důl tvořily jeden sídelní celek. Černý Důl vznikl povýšením "prostřední" části Nové Vsi na západním břehu Čisté Eustachií z Gendorfu na městečko, a to v roce 1564. Obdobným...
Neudorf in der Herrschaft Hohenelbe war ein Vorgebirgsdorf im Tal zwischen Schwarzenberg und Spitzberg. Seit 1902 gehört dieses Dorf zur Gemeinde Schwarzenthal. Neudorf und Schwarzenthal bildeten eine Siedlungseinheit. Im Jahre 1564 entstand Schwarzenthal durch die Erhebung des "mittleren" Teils von Neudorf am Westufer des Silberbach von Eustachia...
