Wulff Zytsch alias Wulff Wultskhu

V článku věnovanému Vrchlabí v 1. polovině 16. století jsme zmínili mnoho jmen nejstarších známých poddaných na vrchlabském panství. Nejstarší pramenné zmínky hovoří přímo ve Vrchlabí o rychtáři Matoušovi a úředníku Davidu Černém (zmíněni v roce 1489), Troskovci a Kvačalovi (1502), později jsou připomínáni Prokl, krčmář Šimon, jeho bratr Jiřík, Vlček a Matějíček, kteří svědčili ve sporu někdejší majitelky panství Korduly ze Sloupna s Kunátem Vlkem z Kvítkova o krávy a obilí (1524).

Některé z uvedených poddaných nalezneme i v nejstarších vrchlabských městských knihách, které začínají v roce 1536 a jsou psány v němčině. Jde o Šimka (Alte Schimckho), Prokla (Alte Prockell) a Vlčka (Wultskhu). Samozřejmě nevíme s jistotou, že se jedná o stejné osoby, nicméně fonetická shoda německého a českého zápisu uvedených jmen tuto myšlenku podporuje.

V tomto příspěvku bych rád prezentoval informace, které jsem zjistil o posledně jmenované osobě, a sice sedlákovi Wulffu Wultskhu. Byť se tento sedlák svým majetkem i postavením vymykal z běžného průměru, pro jeho výběr jsem neměl žádný zvláštní důvod. Z genealogického pohledu jsem si chtěl především metodicky ověřit, kolik informací je možné z knih v tomto nejstarším prameny podchyceném období o konkrétní osobě zjistit.

Wulff Wultskhu byla s velkou pravděpodobností pouze přezdívka, pravé jméno tohoto sedláka bylo Wulff Zytsch, přičemž v jednom případě je uveden i jako Alde Wilfko. Narodil se pravděpodobně okolo roku 1490. Místo narození, rodiče ani manželku bohužel neznáme. Příjmení Zytsch (také Zysch, Zetsch, Zyß, později i Czetsch, Tzetsch atp.) bylo v této době ve Vrchlabí velmi rozšířené, takže je možné, že některý z jeho nositelů v 1. polovině 16. století mohl být bratrem Wulffa Zytsche. V severní části vrchlabské vsi, tedy ve Schmalzgruben, žil Jakob, v dolní části Simon, Andres a Jorge. Všichni jmenovaní byli sedláci. Původ příjmení Zytsch není zcela zřejmý. Mohlo být odvozeno např. od německého Zischmenmacher (výrobce lehkých jezdeckých bot, česky "čižmy") či zischen (syčet), ale také například od českých příjmení Čeč či Číš. Toto příjmení ve Vrchlabí v následujících staletích zcela nezaniklo, avšak nebylo již zdaleka tak frekventované, jako v námi sledovaném čase. Později mělo již téměř výhradně tvar Tschetsch či Czetsch.

V pramenech jsem zjistil dvě děti Wullfa Wultskhu, které se obě narodily přibližně okolo roku 1515. Dcera Barbara se asi v roce 1540 provdala za Jorge Strausse, vrchlabského radního a v několika letech i purkmistra. Syn Phillip Zytsch byl také sedlákem, od roku 1551 působil v městské radě, přičemž v roce 1565 byl dokonce jmenován purkmistrem. Sám Wulff Wultskhu byl rovněž radním, a to v letech 1538, 1539 a 1540. V roce 1541 vykonával funkci obecního staršího. Dožil se zřejmě velmi vysokého věku, neboť ještě v roce 1565 nechal do městské knihy zapsat, že mu jeho syn Phillip nedluží žádné peníze. Přesný rok úmrtí však neznáme.

V městských knihách jsem nezjistil, že by Wulff Wultskhu byl osobně zapojen do nějakého soudního sporu, které se do knih zapisovaly. Podívejme se tedy na obchodní transakce, které uskutečnil. Ve všech nalezených transakcích figuruje již jen jako prodejce. Znamená to tedy, že ke svému poměrně rozsáhlému majetku přišel ještě před vedením městských knih, tedy před rokem 1536. Všechny trhové transakce jsou lokalizovány v severní části Vrchlabí (nad kostelem), kde Wulff Wultskhu žil.

První transakce nebyla do knih zapsána, nicméně se k ní váže již uvedené oznámení z roku 1565. Wulff Wultskhu prodal svému synovi Phillipovi hospodářství a zřejmě se tak stalo okolo roku 1540. Bohužel, toto hospodářství se mi přesně lokalizovat nepodařilo, jisté je však to, že se nacházelo v severní části vsi.

V roce 1542 prodal Wulff Wultskhu svému zeťovi Jorge Straussovi dům, který se nacházel "nad kostelem, proti Mertenovi Hackhellovi", a to se všemi právy a příslušenstvím. Cena byla stanovena na 48 kop míšeňských grošů (dále jen "kopy"), které kupec zaplatil. Zajímavá na této transakci je podmínka, že pokud by kupec chtěl v budoucnu dům prodat, měl ho nejprve nabídnout svému tchánovi.

V roce 1549 prodal Wulff Wultskhu zemědělskou usedlost ve Schmalzgruben Valtenovi Lauerovi. Jednalo so o usedlost s pozdějším čp. 141, a to dle tzv. starého číslování mezi roky 1770-1805. Šlo o usedlost na východním břehu Labe, na hranicích mezi severní a jižní částí vrchlabské vsi (tedy na hranicích mezi Hořejším a Dolním Vrchlabím). Cena byla stanovena na 130 kop, závdavek činil 30 kop. Součástí prodeje byli mj. dva koně s postroji, dvě krávy, kohout s deseti slepicemi a různé nářadí vč. dvou kompletních potahů. V roce 1561 byla koupě splacena. Šlo o nejdražší usedlost ve Schmalzgruben a jedinou, kde jsem zjistil dva potahy.

V roce 1552 prodal Wulff Wultskhu opět svému zeťovi Jorge Straussovi dům se zahradou, který se nacházel "nahoře v ulici, vedle zahrad Michela Thomase a Gabriela Hübenera", a to za 33 kop, přičemž závdavek činil čtyři kopy. Zbytek kupní ceny byl zaplacen již v následujícím roce. Vybavení domu v této koupi uvedeno není.

To jsou všechny informace, které jsem o jednom z nejstarších známých vrchlabských poddaných zjistil. Snad každý genealog si je vědom faktu, že fyzický vzhled či charakterní vlastnosti předků nemůžeme, až na zcela ojedinělé případy (např. dle přezdívek), z pramenů vyčíst. Uvedené informace by mohly být užitečné zejména pro toho, kdo má ve svém rodokmenu předka s příjmením Tschetsch či Czetsch.

Výsledky studia nejstarších vrchlabských městských knih, které jsme s kolegy prezentovali ve výše uvedeném článku, mě přivádí na myšlenku, že minimálně v 1. polovině 16. století byl majetek i podíl na rozhodování o dění ve městě koncentrován mezi mnohem méně osob než v mladší době. Nejednalo se pouze o vrchnostenské úředníky, ale i několik málo sedláků a jejich rodin. Wulff Wultskhu byl jedním z nich. Také sociální rozdíly mezi poddanými byly z tohoto důvodu pravděpodobně mnohem větší než ve stoletích pozdějších. Tuto pracovní hypotézu by samozřejmě bylo nutné ještě exaktně ověřit.

Michal Šulc