První boudaři na Friesových Boudách

Enkláva Friesových bud (Frießbauden) se nachází necelý kilometr od bývalé Slezské stezky, severně od Předních Rennerovek a západně od Zadních Rennerovek. Na aktuální mapě najdeme např. také Starou Friesovu cestu, Novou Friesovu cestu a Friesovu strouhu. Světlý vrch (1316 m n.m.), na jehož úbočí se lokalita nachází, má německý název Friessberg, tedy Friesova hora.

V tomto pokračování seriálu "První boudaři" se pokusím načrtnout vývoj osídlení lokality přibližně do roku 1780. Jak můžeme vidět z výřezu mapy Jacobina Hauptmanna a Cajetana Möllera z roku 1780 [1], v tomto roce se zde nacházelo šest horských bud. Jednalo se o čísla popisná 47-52, tzv. starého číslování používaného v letech 1770-1805. Čísla popisná jsem pro lepší čitelnost zvýraznil červeně.

Prvním doloženým boudařem v lokalitě byl Georg Frieß (Friß, Fries, Fris), který "sám postavil svoji boudu u Zaječí pláně" ("hat seine bawd selbsten zu nechst beÿm hasenblan erbawdt"). Jak uvidíme dále, pravděpodobně se tak stalo těsně na počátku 60. let 17. století. Na stavbě boudy se nepochybně podílel i Daniel Frieß, tesař a s velkou pravděpodobností i bratr Georga. Daniel Frieß se však v roce 1668 přiženil do velmi početné rodiny sedláka Jacoba Gottsteina z Hořejšího Vrchlabí, a nadále v severní části vrchlabské vesnice také trvale bydlel.

Původ rodiny Frießů z hor není bohužel znám. Průzkum výskytu tohoto příjmení přinesl obdobné výsledky jako u rodiny Lahrů, s tím rozdílem, že příjmení Frieß bylo v Krkonoších, včetně jejich slezské strany, častější. Nepodařilo se mi však zjistit žádné příbuzenské vztahy nositelů tohoto příjmení s Frießovými z hor. Daniel a Georg, resp. zejména jejich manželky Maria a Barbara, se vzájemně účastnili křtů svých dětí. Žádný jiný Frieß v příslušných matričních zápisech nevyskytuje. To mj. podporuje myšlenku, že Daniel a Georg byli bratři.

Georg Frieß se svojí manželkou Barbarou, jejíž rodné příjmení neznáme, mají v první vrchlabské matrice [2] mezi roky 1664-1685 zapsáno osm dětí. Nejstarším (zapsaným) dítětem byla dcera Elisabeth, která byla pokřtěna 10. 5. 1664. Ještě starší zmínku o Frießových z hor nalezneme v zápise z 25. 3. 1662 (viz obrázek níže), kdy se Georg Frieß zúčastnil křtu Georga, syna Georga a Anči ("Antža") Zinekerových. Protože v této době se do matrik zapisoval poměrně velký počet svědků křtů, jsou všechny matriční zápisy z hor poměrně dobrým přehledem boudařů z lokalit, kde rodičové daného dítěte působili. Georg Frieß zemřel v roce 1705 v zapsaném věku 70 let, jeho žena Barbara v roce 1721 v zapsaném věku 84 let. 

Původní boudu, na mapě se jedná velmi pravděpodobně o čp. 49, koupil v roce 1716 od své matky nejstarší syn Jeremias Frieß. Mladší synové Georga Frieße již v této době hospodařili v jiných horských lokalitách, ale o tom pojednám v některém dalším příspěvku. Další vývoj vlastnictví původní boudy čp. 49 po smrti Jeremiase Frieße je poměrně přehledný: Ernest Frieß (1745), jeho syn Hanß Christoph Frieß (1769) a opět syn Hanß Christoph Frieß (1783).

Jeremias Frieß v lokalitě postavil ještě jednu boudu nebo boudy, a to zřejmě v místech čp. 47 a 48 ("andere Bauden", "Neugebauter"). Čp. 48 dále zřejmě vlastnili Gottfriedt Krauß (1720), Elias Frieß (1734), Ernst Frieß (1743), jeho syn Ernest (1769), Johan Heinrich Röner (1772) a Anton Breitter (asi od 1774). Čp. 47 mělo zřejmě následující vlastníky: Jeremias Frieß mladší (syn Eliase), Ambros Bönisch (1747), Anton Bönisch (1772) a Johann Christoph Bönisch (1776).

Nejméně přehledný je ovšem vývoj vlastnictví tří menších pozemků čp. 50, 51 a 52. Ty mohly původně patřit některým boudařům z čp. 47-49, ale i jiným osobám. K vlastníkům do roku 1770 tak mohli patřit Jeremias Fries, Ernest Frieß a jeho bratr Hanß Georg, Hanß Georg Bönisch a v šedesátých letech snad Hanß Heinrich Rönner. Čp. 50 koupil v roce 1771 Anton Lahr od Hanße Heinrich Rönnera ("neu erbaut Wohn Stübl"), na čp. 51 působil v roce 1771 Johann Christoph Hoffman a čp. 52 snad koupil opět od Hanße Heinrich Rönnera Caspar Breitter v roce 1777.

V příspěvku jsem se pokusil nastínit územní vývoj lokality Friesovy Boudy, který byl obdobný jako v případě jiných horských lokalit. Původně velké travní zahrady prvních boudařů byly v průběhu času děleny na menší části a počet obyvatel v lokalitě postupně rostl. Přes veškerou snahu se mi vývoj vlastnictví jednotlivých pozemků v lokalitě nepodařilo přesně zrekonstruovat. Pokud by chtěl někdo ze čtenářů v této detektivní činnosti pokračovat, rád mu poskytnu všechny zjištěné informace. K novější historii Friesových Bud doporučuji např. knihu Pepi Erbena a Hanse Adolfa o Strážném a jeho částech [3].

Michal Šulc

[1] Makulář mapy oblasti Lánovských a Vrchlabských hor. In: Virtuální mapová sbírka Chartae-Antiquae.cz [online]. Zdiby: Výzkumný ústav geodetický, topografický a kartografický, v.v.i. [cit. 22.6.2025]. Dostupné z: https://www.chartae-antiquae.cz/cs/maps/47606.

[2] Státní oblastní archiv v Hradci Králové, Sbírka matrik Východočeského kraje, Farnost Vrchlabí, sign. 177-1, 1653-1692.

[3] Erben, Pepi a Adolf, Hans, 2000: Die Riesengebirgsgemeinde Pommerndorf mit ihren Ortsteilen. Heimatkreis Hohenelbe/Riesengebirge e.V., Marktoberdorf.